Tak tato věta zní už několik let, pokaždé nás napadne v létě a vždycky se našla spousta důvodů proč nejet…. (je to daleko, nejsou love, budu rodit…..)
Ale letos je to jinak. Teda doufám že je to jinak…. Je to sice daleko, love taky pořád nejsou, ale termín je až ke konci prosince. Rozhodnutí vydat se do San Marina na legendární Legendy padlo už někdy na začátku roku. Před barákem u chodníku mi stojí Lancie. Je to holka v letech a návrat do jejího rodiště by asi bylo slušný dobrodrůžo, ale…
Mohla by se z toho samou radostí na místě posrat a jet domů vlakem fakt nechceme! Naštěstí má kamarád Jarda zánovní německý kočár a ten nás doveze i zpět. Jsou tři neděle před závodama a já jsem nervní jak prvnička.
Pomalu vzniká seznam věcí, který určitě budeme potřebovat. Ve finále z toho sice použijeme jen 1/3 ale tak je to pokaždý. Teamové trika vlastní výroby už jsou v tiskárně, vlajka je objednaná a čeká se, až bude v akci pivo. Původní Pepův nápad, vzít sebou sud, pípu a chlazení se totiž vzhledem k velikosti vozu jeví jako kravina.
Premiéru na zahraniční soutěži bude mít malej Jarda.
Je mu sice pět let, ale na svůj věk už absolvoval kromě F1 a Dakaru snad vše. Když dal ve čtyřech letech první Barumku, tak Legendy si užije určitě!
Další premiant je Pepe, ten má za sebou pouze pár závodů do vrchu, takže až se bude drápat z Rimini nahoru, přijde mu to vhod. Filip alias Brnda, je zkušený harcovník. V roce 2009 jsem si ho našel na inzerát a vyvezl ho do Polska na MS. Od té doby je neoddělitelnou součástkou našeho soukolí. Hlavně je skladnej a nemá velkou spotřebu. (i když sebou teda vozí snad jen dobrou náladu). Dalším odborníkem na rychlost je Jarda. A já? No pro změnu taky Jarda 🙂
Je pondělí 21.9.2015 a já jsem trošku nesvůj…. Už je na světě seznam přihlášených a když se dopočítám deseti kusů Lancie S4, padá mi brada a dostavuje se větší třes než mám obvykle před závodama… Snažím se naplánovat odjezd, respektive donutit karavanu vydat se směr Znojmo, dále pak na Vídeň, Klagenfurt a pak už je to kousek na hranice s Itálií.
Zhruba 100 km před San Marinem leží město Imola. Město Imola? Snad okruh Imola, ne? Zeptal by se mě můj syn. V tomto smutně proslulém místě se hodláme zastavit, věnovat vzpomínku a zapálit svíčku u pomníčku Ayrtona Senny. 1.5.1994 opouští ve vysoké rychlost jeho Williams trať v zatáčce Tamburello a naráží do zdi… To ale asi nemusím nikomu připomínat….
Trika jsou komplet!
Teta Jarda objednal českou vlajku, ta už jen vyrobit z „pjutu“ držák a bude to cajk.
No to je v prdeli, nemůžu do dostat z hlavy… Deset S4!!! OK, Stratose jsem viděl na živo, 037 taky párkrát, Quattro už mi taky několikrát zježilo chlupy, ale S4 to je sen. A ten sen už je blízko, kujvaže blízko!
16 dnů do odjezdu. Píšu si s Eisym, chce zveřejnit můj deníček. To mi připomíná, že bych si měl najít čas a konečně se s klukama povozit v GT6. Když jsem si to pořizoval (byl to dárek pro kluka 🙂 ) chtěl sem jezdit každý večer, ale prostě není čas… 🙁
Snažím se naplánovat divácká místa. Vzhledem k tomu, že na soutěži takových rozměrů uspořádané doslova ne pětníku jsem nikdy nebyl a při pohledu na mapu je mi trošku úzko. Šílená spleť uliček a silniček prošívá celé San Marino… Napadá mě věta „kůrva chlápy, kdo se mi tu zamoce, už se nevymoce…“
Ve čtvrtek po ránu dorazíme na Rimini, u ruského kola je sraz se zbytkem karavany, rozpočítáme se, dozvíme kdo kolik za cestu udělal piv a kdo zase slintal po okně. Po nezbytném omrknutí moře, pro některé poprvé, pro některé možná naposledy, se vydáme nahoru do San Marina.
Tok myšlenek a v hlavě znějící „BÉČKA“ přerušuje telefon. Volá makléř ohledně cestovního pojištění. Jo jasně, jedete jen tak na dovolenou? Žádný sport a adrenalin? Mám se podívat do kalendáře? Dalších otázek netřeba, zná mě… Další telefon, volá velkej Pepa: Helé, už si viděl takovej ten stan, jak se sám rozloží? Ne, ale viděl sem svoji židličku, mojí milovanou trojnožku, jak Ti kouká z prdele, když si mi ji ve Vyškově rozsedl…. Stan neřeš, stejně budeš chrnět v autě! Oká, oká, uklidni se, dýchej jako při porodu, všecko bude fajn. Taky už mě zná….
Autor: Jarda Krejčí
Pzn. Jarda byl tak hodný, že nám bude zasílat svůj deník z akce RALLYLEGEND 2015 v San Marinu (http://www.rallylegend.com/2015/). Tohle je úvodní část, snad vás pobaví 🙂 Moc mu za to děkuji. Eisy
Zdravím účastníky zájezdu…..a za sebe slibuji, že tentokrát se tedy opravdu vybavím a vezmu si i náhradní spodky…..kdybych nějaký zážitek neustál :o)
PS: trika jsou parádní a dokonce i na štítku mají, že jsou originál! Nesundám ho celé 4 dny….čímž se vracíme k původnímu tématu a to, že si toho sebou vlastně zase nemusím tolik brát 😀