Vole, jedeme na legendy – 2. část

14 dnů… Takhle dlouhejch čtrnáct dnů čekání jsem měl naposled v 98´ před odchodem do civilu. Ale to se dalo krátit sezením v hospodě. Každý den cestou do školky musím odpovídat na stejný dotaz. Kolikrát se ještě vyspinkáme, než pojedou béčka? Odpověď mám připravenou dávno před tím, budím se totiž se stejnou myšlenkou. Telefonní navigace odmítla dohledat všechny krásný vracáky v okolí Serravalle, tak šla z baráku. Do baráku se pro změnu nastěhoval nový stan, židličky a samonafukovací Anna Karimatová.

13! Volal strýček Bohun…. Hele Jardo, jak je to s těma běžencema, nebude problém? Strejdo, nebude! Jednak máme všechny auta plný, takže nepadá v úvahu aby se ještě někdo přidal a za druhé doufám že po mě nechceš, abych rozdělil lidi do aut tak, aby byl v každým autě aspoň jeden blonďák. Stačí, že už mi mezi autama migrujou kuřáci. Tak můžem klidně udělat jedno auto jen pro vegetariány, ne? A nebo to rozdělit podle orientace? Tož najdi k sobě do auta, jednoho bu-ze-ran-ta. My jsme vlastně taky běženci, vydáváme se tisíce kilometrů daleko, za něčím lepším, přitom žijeme v naději, že u nás se jednou něco takového taky pojede. Nepojede! To by soudruh z FASu asi nepřežil. A pražské rallysprint fakt ne…

Poslední aktualitka: Vašek Pech bude vodit Porsche zapůjčené od Dumase! (zdroj – forum ewrc) Tak to je pecka, doufám že to stejné pojede příští rok. Obsazení českých posádek na legendách není sice moc silné, zato kvalitní. S tím kdo všecko jede se tu rozepisovat nebudu, startovka na legendy je nacpaná k prasknutí, ale ze Štěpána Vojtěcha jsem nadšený moc. Po závodech jezdím od malička, začalo to někdy kolem roku 1984, kdy jsem v Kamenici nad Lipou v místě zvaném „u Hampejzu“ viděl letět bokem přes horizont Mazance se škodnou, jak to následně zlomí u hospody doprava a v oblaku prachu doznívá zvuk motoru… Tam bylo ran jak o pouti! Ale to až jindy.

Autor: Jarda Krejčí